Tato technika pochází ze starověké a středověké Číny. Nejstarší výrobek, který se dochoval až do dnešní doby, vznikl na přelomu 8. a 9. století, a sloužil jako součást buddhistických obřadů. Jedná se o hedvábné roucho sešívané z mnoha druhů pestrých tkanin.
Na tradice z asijského kontinentu pravděpodobně navázala obliba patchworku v Anglii, v polovině 17. století. Odtud zřejmě také onen anglický výraz „patchwork“, což v překladu znamená patch, jako záplata, a work, jako práce se záplatami – výroba ze záplat.
Z nouzového postupu se stává ctnost i v sídlech šlechty
Technika výroby patchwork látky spočívá v sešívání drobných, různobarevných kousků tkaniny, které vytváří různé pravidelné nebo nepravidelné geometrické vzory. Výsledná látka je pak využívána pro tvorbu oděvů nebo užitných předmětů buď takto samostatně, nebo je sešívána se spodní vrstvou jednoduché textilie drobným stehem a mění se v jakýsi pomyslný „sendvič“. Tomuto procesu se říká quilt.
Ve středověku se v Anglii takto vyráběly závěsy a přehozy přes lůžko, původním záměrem bylo využití zbytků starých kusů látek, z čehož nakonec vzešla přednost, jakou dnes známe pod souslovím „z nouze ctnost“. Tento způsob výroby textilií se uchytil v Anglii ve všech společenských vrstvách, nepředstavoval ani omezení pro tamní šlechtu, používal se jak v zámeckých sídlech, tak i v chudinských čtvrtích.
Technika proniká i na americký kontinent
Patchwork se rozšířil i na americký kontinent, pro britské osadnice často představoval jediný způsob výroby nového ošacení. V druhé polovině 19. století se v Americe takto vyráběly deky, sešívaly se k sobě menší čtverce o velikosti 12 palců a ženy se při této bohulibé činnosti scházely, aby byla pro ně práce zábavnější. Pořádaly se za tímto účelem tzv. patchworkové dýchánky.
Zájmové kluby v České republice
Tato technika začala upadat v zapomnění po druhé světové válce a obnova tradice započala výraznou měrou teprve v posledních letech. Výrobky pronikly i do Japonska, kde se dodnes těší obrovské popularitě, v České republice se po vzoru jiných zemí vytvořily desítky klubů, které zvou širokou veřejnost na výstavy výrobků, na přednášky a odborné semináře s praktickými ukázkami tvorby.
Současný postup sešívání mozaik je trochu odlišný od toho původního, látky se vyrábí ze 100 % bavlny, vždy se jedná o nový materiál, nikoli použitý, a k výrobě slouží dokonce speciální šicí stroje pro zpracování velmi rozměrných kusů materiálu. Touto technikou lze vyrobit přehozy, deky, povlečení a polštáře, kabáty, bundy, a dokonce i batohy.
